Mapa střední Evropy ve čtyřech různých provedeních. Dvě politické (barevná + černobílá) a dvě slepé (barevná + černobílá).
Barevná politická mapa střední Evropy
Černobílá politická mapa střední Evropy
Barevná slepá mapa střední Evropy
Černobílá slepá mapa střední Evropy
Region střední Evropy
Pojem střední Evropa nebyl a ani dnes není žádným oficiálním jednotně uznaným vymezením regionu. Spíše se jedná o jakési polooficiální označení, které však v různém kontextu, respektive u různých institucí znamená něco trochu jiného. Nejobecnější a nejpoužívanější vymezení zahrnuje Českou republiku, Lichtenštejnsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko a Švýcarsko. Některé definice zahrnují kupříkladu i Slovinsko a pobaltské státy. Jiné neberou v potaz státní hranice a definují region na základě kulturní podobnosti. Na základě jedné takové střední Evropa sahá od severovýchodního cípu Francie do poloviny Rumunska a od Estonska po západní cíp Chorvatska. Mapa Evropy je zkrátka rozdělena vždy trochu jinak.
Pokud budeme vycházet z onoho nejpoužívanějšího vymezení, které zahrnuje oněch 8 států, pak je rozloha tohoto regionu 1 015 951 km² a žije zde 161 565 841 obyvatel. Hustota zalidnění je poměrně vysoká a činí zhruba 160 obyvatel na kilometr čtvereční. Pro region je typická i hustá sídelní síť (mnoho měst, městysů a vesnic). Měst, která mají více než jeden milion obyvatel, zde najdeme všehovšudy 8, z nichž 4 jsou německá. Jsou to Berlín, Hamburk, Mnichov, Kolín nad Rýnem, Budapešť, Varšava, Vídeň a Praha. Více informací o jednotlivých hlavních evropských městech najdete na stránce Hlavní města Evropy.
Na většině území je podnebí mírné a přechodné. Terénní profil je značně různorodý. Najdeme zde jak pobřežní území a nížiny, tak vrchoviny a horská a velehorská území. Velká část původní zalesněné půdy byla přeměněna na zemědělskou a rozsáhlý souvislý zalesněný prostor zde budeme proto hledat jen stěží. Je zde celkem hustá říční síť.
Ekonomickým tahounem regionu a vlastně i celé Evropy je pochopitelně Německo. Vrcholně vyspělými státy světové úrovně jsou však i Lichtenštejnsko, Rakousko a Švýcarsko. Zbylé státy jsou ve světovém měřítku též plně vyspělé, v rámci Evropy ale patří k lepšímu průměru.