Zde je vám k dispozici geografická mapa Evropy.
Geografická mapa Evropy a jak se v ní orientovat
Tato geografická mapa Evropy je základní klasickou verzí, ale lze se i setkat s verzemi, ve kterých jsou vykresleny státní hranice včetně názvů zemí a dalších důležitých fyzicko-geografických prvků. A nyní už konečně ke zmíněné orientaci v tomto typu mapy.
Tento druh mapy slouží primárně k zachycení základních rysů povrchu Země ve zmenšeném měřítku, přičemž je na ní možné pozorovat polohu, orientaci a vztahy mezi různými přírodními celky. Nejzákladnějším prvkem je barevné odlišení jednotlivých lokalit vzhledem k jejich poloze nad, respektive pod úrovní hladiny moře. To nám umožňuje pozorovat v plošném zobrazení reliéf zemského povrchu a vzniká tak jakýsi jeho falešný obraz plasticity. Používanými barvami jsou odstíny modré, zelené, žluté, hnědé, šedé a bílá.
Modrá barva zastupuje veškeré vodstvo. Čím je modrá barva tmavší, tím je hloubka pod hladinou větší. Na mapě tak můžeme pozorovat, že je modrá barva moří a oceánu okolo pevniny zpravidla hodně světlá, neboť je zde pochopitelně relativně mělko. Zelená barva reprezentuje nížiny a i zde platí podobný princip, jako je tomu u vodstva. Čím je zelená tmavší, tím je poloha nad hladinou moře nižší. Takové oblasti vidíme třeba na území Dánska, severního Německa a severovýchodní Itálie. Odstíny žluté barvy jsou středně vysoko položené oblasti (geografická mapa Evropy touto barvou vykresluje většinu území České republiky). Jakmile začne žlutá barva tmavnout a přecházet ve hnědou, můžeme dané území považovat za horské. Tmavší hnědá znamená, že je lokalita položená výše. Takové lokality můžeme pozorovat například v oblasti Alp, na hranici mezi Francií a Španělskem a v Norsku. Poslední kategorií jsou odstíny šedé přecházející v bílou. Ty reprezentují velehorské oblasti, kterých je na území Evropy vskutku poskrovnu. Na mapě je však vidíme prakticky v rámci celého středního alpského pásu vedoucího z Francie přes Švýcarsko a Itálii do Rakouska.